Před 13 lety začala podnikat v interiérovém designu na mateřské. Využívá bazarové židle TON, ratanová stínidla a vanu-pohovku v projektech jako Oysterium nebo byt Nebozízek. V regionu s menší konkurencí zvládá omezené rozpočty osobním přístupem.
Kdy jste začal(a) podnikat? Kolik Vám bylo let?
Ve skutečnosti jsem začala podnikat na mateřské dovolené, tedy přibližně před 13 lety. Živnostenský list mám ale už od roku 2001 – tehdy jsem ho měla místo klasické pracovní smlouvy, takže jsem vlastně na krátký čas podnikala už tehdy, jen v roli zaměstnance.
Co Vás vedlo k tomu začít podnikat? Jaký byl váš hlavní impulz nebo motivace?
Pracovala jsem v architektonickém studiu, ale projekty, na kterých jsme se podíleli, mě nijak nenaplňovaly. Chtěla jsem navrhovat interiéry – a po svém. Tak jsem se jednoduše na mateřské rozhodla, že budu interiérová designérka. A od té doby mě v tom nikdo nezastavil.
Proč jste si vybral(a) tento region pro své podnikání?
Žiju tu od narození.
Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody podnikání v tomto regionu?
Nevýhodou je, že nejde o příliš bohatý region – moji klienti mají většinou omezený rozpočet. Na druhou stranu je tu menší konkurence než ve větších městech, což je určitě výhoda.
Jaké byly vaše největší výzvy v počátcích podnikání?
Největší výzvou bylo dělat práci, která mě opravdu baví – a zároveň se tím uživit.
Jaké změny či průlomové okamžiky vás posunuly dál?
Těžko říct. Spíš to byl soubor malých kroků než jeden velký zlom.
Co vám podnikání dalo osobně i profesně?
Podnikání mi otevřelo dveře k větší svobodě i intenzivnímu tempu, které mě neustále posouvá dál. Osobně i profesně mě nesmírně obohatilo. Poznala jsem spoustu inspirativních lidí – klienty i kolegy z oboru, se kterými bych se jinak možná nikdy nesetkala. Každý den je jiný, plný nových výzev i příležitostí. Díky své práci se dostávám na místa a do interiérů, kam se běžně člověk nepodívá – a právě to je něco, čeho si opravdu vážím.
Co považujete za svůj největší úspěch a zlomový moment?
Za úspěch považuji realizovat projekty, které mají skutečný dopad. Měním způsob, jakým lidé vnímají a používají své prostory tak, aby jim lépe sloužily v každodenním životě. Každý projekt, který se podaří dotáhnout s čistým svědomím a spokojeným klientem, je pro mě malým potvrzením, že ta cesta má smysl. Za svůj největší úspěch považuji to, že jsem si dokázala vybudovat vlastní profesní cestu – bez akademického titulu, ale s důvěrou klientů a neustálým učením. Zlomovým momentem pro mě bylo rozhodnutí pustit se do podnikání na vlastní pěst. Přineslo mi to nejen svobodu, ale i zodpovědnost, která mě profesně i osobně výrazně posunula.
Jaké máte plány a sny do budoucna?
Přála bych si, aby lidé byli odvážnější v používání barev a vzorů – tak jako to umí Italové nebo Španělé. Jejich přístup k interiéru je hravý, sebevědomý a inspirativní. Myslím, že máme co dohánět a od nich se můžeme hodně naučit. V osobní rovině bych si přála mít víc času na sebe, na rodinu a na chvíle, které nejsou pracovně podmíněné, ale které člověka nabíjejí a dávají mu prostor tvořit s radostí.
Co byste doporučil(a) lidem, kteří zvažují začít podnikat?
Není to pro každého. Musíte obětovat čas. Ale ten pocit, když projekt dotáhnete do konce, za to stojí.
V čem se vaše firma liší od konkurence? V čem jste inovativní?
Těžko říct, co všechno spadá pod pojem „inovativní“, ale myslím, že určitou výjimečnost přináším v tom, že pracuji ve vlastním malém studiu. Ještě není úplně dokončené, ale je to prostor, který si tvořím podle sebe – a to mi dává svobodu navrhovat interiéry s maximální péčí, osobním přístupem a důrazem na detail. Možná právě tahle kombinace osobního zázemí a individuálního přístupu je to, co mě odlišuje.
Jak vidíte současné podmínky pro vzniku podnikání? Jsou jednodušší nebo těžší než dříve?
Myslím, že se toho moc nezměnilo. Podmínky jsou víceméně stejné jako dřív.
Máte zaměstnance? Jak hledáte nové spolupracovníky?
Zaměstnance nemám. Momentálně spolupracuji jen se stážistkou v oboru interiérového designu.
Podporujete místní komunitu, neziskové projekty nebo sportovní kluby?
Nepodporuji žádné konkrétní projekty, ale mám velký respekt k těm, kteří se komunitním aktivitám věnují. Momentálně se soustředím hlavně na to, abych stabilně zvládla péči o rodinu i podnikání.